{"id":477,"date":"2024-03-03T09:31:14","date_gmt":"2024-03-03T09:31:14","guid":{"rendered":"https:\/\/www.kamvyrazitnavylet.cz\/?p=477"},"modified":"2024-03-06T09:39:50","modified_gmt":"2024-03-06T09:39:50","slug":"477","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.kamvyrazitnavylet.cz\/?p=477","title":{"rendered":"Hrad Zub\u0161tejn dlouhou dobu pova\u017eovan\u00fd za nejstar\u0161\u00ed hrad na Morav\u011b"},"content":{"rendered":"\n[et_pb_section fb_built=“1″ _builder_version=“4.24.2″ custom_margin=“||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ custom_padding=“0px||||false|false“ sticky_enabled=“0″][et_pb_row _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ custom_margin=“|||auto|false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ sticky_enabled=“0″][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_video src=“https:\/\/youtu.be\/k3qeGxfT1Mw“ disabled_on=“on|on|on“ _builder_version=“4.23.1″ _module_preset=“default“ disabled=“on“ global_colors_info=“{}“][\/et_pb_video][et_pb_text _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ width=“100%“ custom_margin=“||||false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ sticky_enabled=“0″]

<\/p>\n

Hrad Zub\u0161tejn zvan\u00fd tak\u00e9 Zubr\u0161tejn je rozs\u00e1hl\u00e1 z\u0159\u00edcenina z po\u010d\u00e1tku 14. stolet\u00ed, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed na prot\u00e1hl\u00e9m h\u0159ebenovit\u00e9m kopci ve v\u00fd\u0161ce 682 metr\u016f nad mo\u0159em nad vs\u00ed Pivonice v okrese \u017d\u010f\u00e1r nad S\u00e1zavou.<\/p>\n

Podle legendy byl hrad zalo\u017een uhl\u00ed\u0159em V\u011bnavou a jeho syn Prsten m\u011bl zalo\u017eit Pern\u0161tejn. Jin\u00e1 verze legendy o zalo\u017een\u00ed \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee byl zalo\u017een jako zem\u011bpansk\u00fd hrad moravsk\u00fdmi markrabaty. Skute\u010dnost je ov\u0161em takov\u00e1, \u017ee nen\u00ed p\u0159esn\u011b zn\u00e1mo kdo a kdy Zub\u0161tejn zalo\u017eil. P\u016fvodn\u011b historici datovali jeho vznik do 1. poloviny 13. stolet\u00ed, co\u017e z n\u011bj d\u011blalo v\u016fbec nejstar\u0161\u00ed hrad na Morav\u011b. Toto \u010dasov\u00e9 obdob\u00ed potvrzovala i prvn\u00ed zm\u00ednka o hradu z roku 1214, ve kter\u00e9 se p\u00ed\u0161e \u201equondam castrum Lapis\u201c tedy kdysi hrad K\u00e1men, ale uk\u00e1zalo se, \u017ee jde o listinn\u00e9 falzum z 1. poloviny 19. stolet\u00ed. Vzhledem k nov\u00fdm poznatk\u016fm o v\u00fdvoji hradn\u00ed architektury bylo toto stanovisko p\u0159ehodnoceno a za pravd\u011bpodobn\u00e9 datum vzniku hradu je pova\u017eovan\u00e9 obdob\u00ed po\u010d\u00e1tku 14. stolet\u00ed. V\u00a0t\u00e9to dob\u011b v\u00a0jeho okol\u00ed prob\u00edhalo dolov\u00e1n\u00ed st\u0159\u00edbra a hrad byl podle v\u0161eho hlavn\u00edm spr\u00e1vn\u00edm centrem t\u011b\u017eby.<\/p>\n

Nejstar\u0161\u00edm dolo\u017een\u00fdm majitelem hradu byl roku 1344 Altu\u0161 \u201ede Lapide\u201c tedy z Kamene, co\u017e je tak\u00e9 p\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev hradu Zub\u0161tejn. Altu\u0161 poch\u00e1zel z rodu Pern\u0161tejn\u016f, kte\u0159\u00ed pat\u0159ili mezi nejmocn\u011bj\u0161\u00ed rody \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. V roce 1351 p\u0159ech\u00e1z\u00ed hrad na Jimrana z Jakubova, kter\u00fd jen o chv\u00edli pozd\u011bji v roce 1358 prodal cel\u00fd hrad moravsk\u00e9mu markrab\u011bti Janu Jind\u0159ichovi tedy bratru Karla IV. Pro Jana Jind\u0159icha byl hrad d\u016fle\u017eit\u00fd zejm\u00e9na kv\u016fli t\u011b\u017eb\u011b zdej\u0161\u00edho st\u0159\u00edbra. Byl svrchovan\u00fdm vlastn\u00edkem mincovn\u00edho pr\u00e1va a z tohoto st\u0159\u00edbra nech\u00e1val razit vlastn\u00ed mince. Jan Jind\u0159ich proto nev\u00e1hal do hradu v\u00fdznamn\u011b investovat a Zub\u0161tejn p\u0159estav\u011bl a tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159il. V roce 1377 jeho syn Jo\u0161t hrad spolu s vesnicemi Pivonice, Vrt\u011b\u017e\u00ed\u0159, Leso\u0148ovice, \u0160t\u011bp\u00e1nov a Korou\u017en\u00e9 ud\u011blil jako l\u00e9no Janu z K\u0159i\u017eanova. Ne v\u0161ak na dlouho, proto\u017ee roku 1390 mu byl Jo\u0161tem hrad zase odebr\u00e1n a p\u0159e\u0161el op\u011bt na Pern\u0161tejny. A to a\u017e do roku 1432, kdy markrab\u011b a rakousk\u00fd v\u00e9voda Albrecht Janu z Pern\u0161tejna hrad odebral a p\u0159id\u011blil jej Janu Mezi\u0159i\u010dsk\u00e9mu z Lomnice. Jan z Pern\u0161tejna se proti tomuto rozhodnut\u00ed odvolal k soudu, ale nepochodil, proto\u017ee soudcem sporu byl ten stejn\u00fd v\u00e9voda Albrecht, kter\u00fd sv\u00e9 rozhodnut\u00ed jen potvrdil. D\u016fvodem odebr\u00e1ni bylo, \u017ee Jan Pern\u0161tejn byl kali\u0161n\u00edk a v\u00e9voda si p\u0159\u00e1l, aby hrad spravovali katol\u00edci. Netrvalo to v\u0161ak dlouho a Pern\u0161tejnov\u00e9 hrad z\u00edskali zase zp\u011bt. Jen o 8 let pozd\u011bji v roce 1440 Zub\u0161tejn p\u0159ech\u00e1z\u00ed na Jana II. z Pern\u0161tejna, kter\u00fd hrad stavebn\u011b upravil a v\u00fdznamn\u011b zmodernizoval. Ov\u0161em je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edch zm\u011bn se hrad do\u010dkal za Vil\u00e9ma z Pern\u0161tejna, kter\u00fd Zub\u0161tejn je\u0161t\u011b v\u00edce opevnil a vyzbrojil, kdy\u017e nechal zbudovat mimo jin\u00e9 i p\u011bt d\u011blost\u0159eleck\u00fdch ba\u0161t. Takov\u00e9 opevn\u011bn\u00ed bylo jist\u011b pot\u0159eba, proto\u017ee Vil\u00e9m se jako podporovatel kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad \u00fa\u010dastnil mnoha boj\u016f a nebylo vylou\u010deno, \u017ee by n\u011bkdo mohl za\u00fato\u010dil na jeden z jeho hrad\u016f. Nicm\u00e9n\u011b Vil\u00e9mu se poda\u0159ilo d\u00edky s\u0148atku s Johankou z Liblic zna\u010dn\u011b zbohatnout a sv\u00e9 jm\u011bn\u00ed tak\u00e9 nev\u00e1hal pou\u017e\u00edt. P\u016fj\u010doval zna\u010dn\u00e9 \u010d\u00e1stky Vladislavu II. Jagellonsk\u00e9mu, co\u017e se ur\u010dit\u011b vyplatilo, proto\u017ee jen co roku 1471 usedl Vladislav Jagellonsk\u00fd na \u010desk\u00fd tr\u016fn, vynesli mu tyto p\u016fj\u010dky nejen v\u00fdnos, ale tak\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 posty. Z\u00e1hy se stal komorn\u00edkem moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho soudu, o n\u011bco pozd\u011bji nejvy\u0161\u0161\u00edm \u010desk\u00fdm mar\u0161\u00e1lkem a nakonec nejvy\u0161\u0161\u00edm kr\u00e1lovsk\u00fdm hofmistrem. Zub\u0161tejn byl ob\u00fdv\u00e1n a\u017e do za\u010d\u00e1tk\u016f 16. stolet\u00ed, kdy je je\u0161t\u011b roku 1522 zmi\u0148ov\u00e1n v listin\u00e1ch p\u0159i d\u011blen\u00ed Pern\u0161tejnsk\u00e9ho majetku. Ov\u0161em roku 1547 a znovu pak ve smlouv\u011b roku 1596 p\u0159i prodeji panstv\u00ed je ji\u017e hrad uv\u00e1d\u011bn jako pust\u00fd.<\/p>\n

Zub\u0161tejn je pom\u011brn\u011b zachovalou a rozs\u00e1hlou z\u0159\u00edceninou. Dochovaly se zde patra a klenby centr\u00e1ln\u00edho dvoupatrov\u00e9ho pal\u00e1ce, velk\u00e1 \u010d\u00e1st vstupn\u00ed v\u011b\u017ee, kde byla v\u00a0pat\u0159e kaple a tak\u00e9 b\u00fdval\u00e1 br\u00e1na, ze kter\u00e9 vede nov\u011b zbudovan\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd most nad p\u016fvodn\u00edm p\u0159\u00edkopem.<\/p>\n

V\u00a0are\u00e1l\u016f je n\u011bkolik odpo\u010d\u00edvadel, ale i ohni\u0161\u0165. Ty tady vyu\u017e\u00edvaj\u00ed trampov\u00e9, kte\u0159\u00ed sem v\u00a0l\u00e9t\u011b s\u00a0oblibou jezd\u00ed a na hrad\u011b \u010dasto p\u0159esp\u00e1vaj\u00ed.<\/p>\n

K\u00a0hradu se v\u00e1\u017ee i pov\u011bst o pokladu, kter\u00fd zde m\u011bl b\u00fdt zakop\u00e1n a doposud jej nikdo nena\u0161el. St\u0159e\u017e\u00ed jej pr\u00fd \u0161t\u011bd\u0159\u00ed hradn\u00ed duchov\u00e9, kte\u0159\u00ed ob\u010das lidem v\u00a0nouzi n\u011bco p\u016fj\u010d\u00ed a n\u011bkdy to necht\u011bj\u00ed ani vr\u00e1tit, tak\u017ee a\u017e na tom budete \u0161patn\u011b, vyra\u017ete na Zub\u0161tejn a t\u0159eba budete m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

<\/p>[\/et_pb_text][et_pb_code _builder_version=“4.24.2″ _module_preset=“default“ custom_padding=“||||false|false“ global_colors_info=“{}“]