{"id":433,"date":"2024-03-03T07:53:07","date_gmt":"2024-03-03T07:53:07","guid":{"rendered":"https:\/\/www.kamvyrazitnavylet.cz\/?p=433"},"modified":"2024-03-06T06:42:10","modified_gmt":"2024-03-06T06:42:10","slug":"433","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.kamvyrazitnavylet.cz\/?p=433","title":{"rendered":"Rotunda H\u016frka, pod kterou v roce 976 rozdrtili \u010ce\u0161i n\u011bmeck\u00e1 vojska c\u00edsa\u0159e svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 Oty II."},"content":{"rendered":"\n[et_pb_section fb_built=“1″ _builder_version=“4.24.2″ custom_margin=“||||false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ global_colors_info=“{}“][et_pb_row _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ custom_margin=“|||auto|false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ sticky_enabled=“0″][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_video src=“https:\/\/youtu.be\/k3qeGxfT1Mw“ disabled_on=“on|on|on“ _builder_version=“4.23.1″ _module_preset=“default“ disabled=“on“ global_colors_info=“{}“][\/et_pb_video][et_pb_text _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ width=“100%“ min_height=“559px“ custom_margin=“||||false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ global_colors_info=“{}“]

<\/p>\n

Rotunda H\u016frka ve Star\u00e9m Plzenci je rom\u00e1nsk\u00e1 stavba z\u00a02. poloviny 10. stolet\u00ed, kter\u00e1 stoj\u00ed v\u00a0m\u00edstech b\u00fdval\u00e9ho kn\u00ed\u017eec\u00edho hradi\u0161t\u011b a jde o jednu z\u00a0nejstar\u0161\u00edch celistv\u011b dochovan\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch pam\u00e1tek na \u010desk\u00e9m \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Rotunda sv. Petra a Pavla je nestar\u0161\u00ed dochovanou c\u00edrkevn\u00ed pam\u00e1tkou z\u00e1padn\u00edch \u010cech. Byla postavena na z\u00e1padn\u00edm p\u0159edhrad\u00ed ran\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9ho hradi\u0161t\u011b \u010desk\u00fdch kn\u00ed\u017eat na n\u00e1vr\u0161\u00ed nad \u0159ekou \u00daslavou na star\u00e9 \u0159ezensk\u00e9 cest\u011b. Prvn\u00ed zm\u00ednka o rotund\u011b poch\u00e1z\u00ed z roku 976 z kroniky Thietmara Maersebursk\u00e9ho (D\u011btmara z Merseburku), kde se uv\u00e1d\u00ed, \u017ee pod hradem Plzn\u00ed do\u0161lo k potupn\u00e9 por\u00e1\u017ece vojsk c\u00edsa\u0159e svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 Oty II. \u010desk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem z rodu P\u0159emyslovc\u016f Boleslavem II. Pobo\u017en\u00fdm. Ten neuznal c\u00edsa\u0159e Otu II. a ve sporu o n\u00e1stupnictv\u00ed podpo\u0159il jeho rivala bavorsk\u00e9ho v\u00e9vodu Jind\u0159icha Sv\u00e1rliv\u00e9ho. Proto sem tak\u00e9 p\u0159i\u0161lo c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vojsko. Bitva se v\u0161ak neodehr\u00e1la \u00fapln\u011b podle pravidel. \u010ce\u0161i vyu\u017eili chv\u00edle, kdy se vojsko c\u00edsa\u0159e po dlouh\u00e9 cest\u011b koupalo v \u0159ece \u00daslava a p\u0159epadli je tzv. ze z\u00e1lohy. N\u011bmeck\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vojsko pak zase odt\u00e1hlo odkud p\u0159i\u0161lo. Nicm\u00e9n\u011b Boleslav II. se o rok pozd\u011bji v roce 977 c\u00edsa\u0159i poddal a na sn\u011bmu v Quedlinburgu byl pak p\u0159ijat s velk\u00fdmi poctami. Jak ale tenkr\u00e1t vypadal jeho kn\u00ed\u017eec\u00ed hrad ve Star\u00e9 Plzni nikdo nev\u00ed, proto\u017ee jedinou dodnes stoj\u00edc\u00ed stavbou z cel\u00e9ho hradi\u0161t\u011b je pr\u00e1v\u011b tato rotunda. Star\u00fd Plzenec, kter\u00fd se d\u0159\u00edve jmenoval Plizen, byl ve 13. stolet\u00ed jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch m\u011bst \u0159\u00ed\u0161e, kde vl\u00e1dl \u010dil\u00fd obchodn\u00ed ruch. Tato rotunda je op\u011bt zmi\u0148ov\u00e1na v roce 1266 v listin\u011b kr\u00e1le P\u0159emysla Otakara II., podle kter\u00e9 se premonstr\u00e1tsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter v Chot\u011b\u0161ov\u011b stal patronem v\u0161ech 8 staroplze\u0148sk\u00fdch kostel\u016f. Ov\u0161em v roce 1421 byl tento chot\u011b\u0161ovsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter dobyt husity a od t\u00e9 doby za\u010dala rotunda ch\u00e1trat. Na p\u0159elomu 15. a 16. stolet\u00ed se dokonce jej\u00ed \u010d\u00e1st z\u0159\u00edtila a z\u016fstala st\u00e1t pouze apsida a \u010d\u00e1st p\u0159ilehl\u00fdch zd\u00ed. K obratu do\u0161lo a\u017e v roce 1561, kdy se panstv\u00ed stalo majetkem Koko\u0159ovc\u016f z Koko\u0159ova, kte\u0159\u00ed rotundu obnovili. Z\u0159\u00edcen\u00fd vstupn\u00ed rom\u00e1nsk\u00fd port\u00e1l p\u0159em\u011bnili v renesan\u010dn\u00ed a podlaha byla vydl\u00e1\u017ed\u011bna \u010derven\u00fdmi p\u00e1len\u00fdmi dla\u017edicemi. Rotunda pak byla tak\u00e9 p\u0159esv\u011bcena na kostel sv. Petra a Pavla. Jako kostel potom slou\u017eila p\u0159ibli\u017en\u011b dv\u011b stolet\u00ed. Ov\u0161em roku 1785 byla ur\u010dena c\u00edsa\u0159sk\u00fdm na\u0159\u00edzen\u00edm k demolici. K t\u00e9 v\u0161ak nikdy nedo\u0161lo, proto\u017ee se rotunda nakonec uplatnila jako sklad st\u0159eln\u00e9ho prachu pro kamenolom, kde se l\u00e1mal k\u00e1men k oprav\u011b silnic v okol\u00ed. V roce 1920 zakoupilo rotundu m\u011bsto a nechalo ji opravit. Ke gener\u00e1ln\u00ed velk\u00e9 oprav\u011b do\u0161lo ov\u0161em a\u017e o 50 let pozd\u011bji v roce 1975. Okna rotundy byla zasklena pevnostn\u00edm sklem, podlaha byla vydl\u00e1\u017ed\u011bna kopiemi p\u016fvodn\u00edch dla\u017edic s\u00a0motivem Nerona a gryf\u016f. A nejen to, dostala nov\u00fd strop, dve\u0159e pobit\u00e9 m\u011bd\u011bn\u00fdm plechem, b\u0159idlicovou st\u0159echu a renesan\u010dn\u00ed olt\u00e1\u0159n\u00ed st\u016fl.<\/p>\n

<\/p>[\/et_pb_text][et_pb_code _builder_version=“4.24.2″ _module_preset=“default“ min_height=“404.1px“ custom_padding=“||||false|false“ global_colors_info=“{}“]