[et_pb_section fb_built=“1″ _builder_version=“4.24.2″ custom_margin=“||||false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ global_colors_info=“{}“][et_pb_row _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ custom_margin=“||||false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ global_colors_info=“{}“][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_video src=“https:\/\/youtu.be\/k3qeGxfT1Mw“ disabled_on=“on|on|on“ _builder_version=“4.23.1″ _module_preset=“default“ disabled=“on“ global_colors_info=“{}“][\/et_pb_video][et_pb_text _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ width=“100%“ min_height=“794px“ custom_margin=“||||false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ global_colors_info=“{}“]<\/p>\n
<\/p>\n
Z\u00e1mek D\u011btenice je p\u016fvodn\u011b gotick\u00e1 tvrz z\u00a0konce 13. stolet\u00ed, kter\u00e1 byla p\u0159estav\u011bna v\u00a016. stolet\u00ed na renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek a v\u00a018. stolet\u00ed na z\u00e1mek barokn\u00ed. Z\u00e1mek m\u00e1 bohatou expozici v\u00a0interi\u00e9rech a jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed je tak\u00e9 popul\u00e1rn\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e1 kr\u010dma, z\u00e1meck\u00fd pivovar a st\u0159edov\u011bk\u00fd hotel.<\/p>\n
Na m\u00edst\u011b z\u00e1mku st\u00e1vala d\u0159\u00edve gotick\u00e1 st\u0159edov\u011bk\u00e1 tvrz, kterou nechal v roce 1295 vystav\u011bt Bene\u0161 z Hru\u0161tice, kter\u00fd tak\u00e9 jako prvn\u00ed za\u010dal pou\u017e\u00edvat p\u0159\u00eddomek z D\u011btenic. P\u00e1nov\u00e9 z D\u011btenic dr\u017eeli tvrz p\u0159ibli\u017en\u011b jedno stolet\u00ed. V 15. stolet\u00ed se pak majitel\u00e9 \u010dasto st\u0159\u00eddali: Okor\u0161t\u00ed z Oko\u0159e, Seme\u010dkov\u00e9 ze Sem\u010dic, Blektov\u00e9 z \u00dat\u011bchovic, Valkounov\u00e9 z Adlaru, \u010cern\u00ednov\u00e9 z \u010cern\u00edna. A\u017e tvrz skon\u010dila roku 1503 v rukou rodu K\u0159ineck\u00fdch z Ronova. To byl v\u00fdznamn\u00fd rod, kter\u00fd byl p\u0159\u00edbuzensky sp\u0159\u00edzn\u011bn i s kr\u00e1lem Ji\u0159\u00edm z Pod\u011bbrad. Zast\u00e1vali v\u00fdznamn\u00e9 posty, m\u011bli vliv a samoz\u0159ejm\u011b byli i bohat\u00ed. A pr\u00e1v\u011b proto si mohli dovolit n\u00e1kladnou p\u0159estavbu tvrze v D\u011bten\u00edch na renesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek. Tu provedl roku 1587 Bohuslav K\u0159ineck\u00fd z Ronova. Po p\u0159estavb\u011b m\u011bl nejen p\u011bkn\u00fd z\u00e1mek, ale za man\u017eelku pr\u00fd nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u0161lechti\u010dnu v \u010cech\u00e1ch – Beatrice Zilvarovou z Piln\u00edkova. Po jeho smrti p\u0159ech\u00e1z\u00ed z\u00e1mek na jeho synovce Ji\u0159iho K\u0159ineck\u00e9ho z Ronova, kter\u00fd nechal p\u0159istav\u011bt roku 1619 mohutnou v\u011b\u017e, kter\u00e1 se zachovala tak\u0159ka v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b. Ale ze z\u00e1mku se dlouho net\u011b\u0161il, proto\u017ee mu byl za \u00fa\u010dast ve stavovsk\u00e9m povst\u00e1n\u00ed v roce 1621 zkonfiskov\u00e1n. Nov\u00fdm majitelem z\u00e1mku se stal Albrecht z Vald\u0161tejna. Vald\u0161tejnov\u00e9 si z\u00e1mek v r\u00e1mci rodiny n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159eprodali, ale v jejich dr\u017een\u00ed z\u016fstal v\u00edce ne\u017e 100 let. Panstv\u00ed pot\u00e9 z\u00edskal rod Clam-Gallas\u016f. Na z\u00e1mek se nast\u011bhoval Jan Kry\u0161tof z Clamu se svou \u017eenou Mark\u00e9tou Aloisii Colonnovou z Felsu. Jan Kry\u0161tof poch\u00e1zel z p\u016fvodn\u011b rakousk\u00e9ho \u0161lechtick\u00e9ho rodu Perger-Clam\u016f z Korutan. Roku 1759 byl za vojensk\u00e9 z\u00e1sluhy ve v\u00e1lce proti Turk\u016fm pov\u00fd\u0161en Marii Terezi\u00ed do hrab\u011bc\u00edho stavu. Z\u00e1mek nechal n\u00e1kladn\u011b v letech 1762 a\u017e 1765 p\u0159estav\u011bt do barokn\u00ed podoby podle n\u00e1vrhu architekta Zachari\u00e1\u0161e Fiegerta. Jejich d\u011bti v\u0161ak nam\u00edsto z Clamu nesly p\u0159\u00eddomek z Clam-Gallasu. M\u011bli toti\u017e velk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. \u0160vagr Aloisie hrab\u011b Filip Josef z Gallasu, kter\u00fd nem\u011bl potomka, jim odk\u00e1zal cel\u00e9 gallasovsk\u00e9 jm\u011bn\u00ed pod podm\u00ednkou, \u017ee p\u0159ijmou jm\u00e9no Gallas i s rodov\u00fdm erbem. Clam-Gallasov\u00e9 ov\u0161em nevlastnili D\u011btenice dlouho, proto\u017ee ji\u017e Jan\u016fv prvorozen\u00fd syn Filip Kristi\u00e1n cel\u00e9 panstv\u00ed prodal roku 1797 Jakubovi Wimmerovi, svobodn\u00e9mu p\u00e1novi z Wimmeru. To byl v\u00fdznamn\u00fd \u010desk\u00fd podnikatel pov\u00fd\u0161en\u00fd do \u0161lechtick\u00e9ho stavu, kter\u00fd byl tak\u00e9 z\u00e1mo\u017en\u00fd a pat\u0159ilo mu mnoho statk\u016f v tehdej\u0161\u00edm okol\u00ed Prahy jako t\u0159eba Nusle, Vr\u0161ovice, Mal\u00e9 Bubny, ale nejen to, vlastnil t\u0159eba i \u0159adu zn\u00e1m\u00fdch budov v Praze mj. nap\u0159. pal\u00e1c Plat\u00fdz. D\u011btenice v\u0161ak ji\u017e po 11 letech v roce 1808 prodal baronu Johannu Philippu z Wessenberg-Ampringen. To byl v\u00fdznamn\u00fd diplomat, politik, ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed a nakonec i ministersk\u00fd p\u0159edseda Rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed, kter\u00fd ve zvelebov\u00e1n\u00ed z\u00e1mku D\u011btenice pokra\u010doval. Roku 1818 dostav\u011bl druh\u00e9 patro obou k\u0159\u00eddel a o dva roky pozd\u011bji p\u0159ed\u011blal francouzsk\u00fd park na p\u0159\u00edrodn\u011b krajin\u00e1\u0159sk\u00fd. Ale ani Wessenberg-Ampringenov\u00e9 nedr\u017eeli zdej\u0161\u00ed z\u00e1mek dlouho. Johann\u016fv vnuk Philipp, kter\u00fd se ve V\u00eddni zast\u0159elil, potom co byl obvin\u011bn z velezrady, odk\u00e1zal z\u00e1mek \u0158\u00e1du malt\u00e9zsk\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f, jeho\u017e byl i s\u00e1m \u010dlenem. D\u011btenice pak \u0159\u00e1d vlastnil a spravoval prost\u0159ednictv\u00edm velkop\u0159evor\u016f. \u0158\u00e1d malt\u00e9zsk\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f \u00a0D\u011btenice roku 1903 prodal \u017eidovsk\u00e9mu velkopr\u016fmysln\u00edkovi Adolfu Blochovi. Jeho syn Rudolf, kter\u00fd spekuloval na burze, bohu\u017eel v\u0161ak ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b, byl nucen z\u00e1mek v roce 1927 prodat Emanueli \u0158eh\u00e1kovi, kter\u00fd sice panstv\u00ed p\u0159ivedl k prosperit\u011b, ale v roce 1948 mu bylo zn\u00e1rodn\u011bno. Z\u00e1mek D\u011btenice pot\u00e9 v pr\u016fb\u011bhu socialismu slou\u017eil nejprve jako d\u00edv\u010d\u00ed zahradnick\u00e1 \u0161kola a posl\u00e9ze jako zvl\u00e1\u0161tn\u00ed intern\u00e1tn\u00ed \u0161kola resp. lidov\u011b \u0159e\u010deno pas\u0165\u00e1k. Zdevastovan\u00fd z\u00e1mek v roce 1998 nakonec koupil Pavel Ondr\u00e1\u010dek s man\u017eelkou, kte\u0159\u00ed jej n\u00e1kladn\u011b zrekonstruovali, uvedli do p\u016fvodn\u00ed podoby a zp\u0159\u00edstupnili ve\u0159ejnosti.<\/p>\n
<\/p>\n
[\/et_pb_text][et_pb_code _builder_version=“4.24.0″ _module_preset=“default“ min_height=“201.1px“ global_colors_info=“{}“]