[et_pb_section fb_built=“1″ _builder_version=“4.24.2″ custom_padding=“0px||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ min_height=“1966.2px“ sticky_enabled=“0″][et_pb_row _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ custom_margin=“|||auto|false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ sticky_enabled=“0″][et_pb_column type=“4_4″ _builder_version=“4.16″ custom_padding=“|||“ global_colors_info=“{}“ custom_padding__hover=“|||“][et_pb_video src=“https:\/\/youtu.be\/k3qeGxfT1Mw“ disabled_on=“on|on|on“ _builder_version=“4.23.1″ _module_preset=“default“ disabled=“on“ global_colors_info=“{}“][\/et_pb_video][et_pb_text _builder_version=“4.24.2″ background_size=“initial“ background_position=“top_left“ background_repeat=“repeat“ width=“100%“ min_height=“975px“ custom_margin=“||||false|false“ custom_padding=“0px||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ sticky_enabled=“0″]<\/p>\n
<\/p>\n
Hrad Lib\u0161tejn z poloviny 14. stolet\u00ed je z\u0159\u00edcenina gotick\u00e9ho hradu pobl\u00ed\u017e m\u011bstyse Libl\u00edn nedaleko Plzn\u011b, kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed na pahorku nad \u0159ekou Berounkou. Je to hrad se zaj\u00edmavou historii.<\/p>\n
B\u011bhem 12. a 13. stolet\u00ed spravoval zdej\u0161\u00ed oblast svatoji\u0159sk\u00fd kl\u00e1\u0161ter na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b. O sto let pozd\u011bji ve 14. stolet\u00ed se stal majitelem zdej\u0161\u00edch pozemk\u016f Old\u0159ich Tista z\u00a0Hed\u010dan, kter\u00fd byl za vl\u00e1dy Karla IV. purkrab\u00edm hradu Bezd\u011bz, pod kter\u00fdm mimochodem zalo\u017eil Velk\u00fd rybn\u00edk, dne\u0161n\u00ed M\u00e1chovo jezero, ale byl to v\u00fdznamn\u00fd \u0161lechtic, kter\u00e9mu kr\u00e1l d\u016fv\u011b\u0159oval a d\u00e1val mu d\u016fle\u017eit\u00e9 \u00fakoly, nap\u0159. dohl\u00ed\u017eel na stavbu hrani\u010dn\u00edho hradu Karlsfried v\u00a0\u017ditavsk\u00fdch hor\u00e1ch. Je mo\u017en\u00e9, \u017ee tyto pozemky z\u00edskal i docela v\u00fdhodn\u011b a pr\u00e1v\u011b d\u00edky vlivu Karla IV., kter\u00fd ho mohl takto odm\u011bnit za jeho v\u011brn\u00e9 slu\u017eby.<\/p>\n
Hrad byl postaven pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bkdy v letech 1356 a\u017e 1367, proto\u017ee od toho roku za\u010dal Old\u0159ich Tista pou\u017e\u00edvat predik\u00e1t z Lib\u0161tejna. V roce 1379 hrad koupil Albrecht z Kolovrat, kter\u00fd vlastnil i nedalek\u00fd Kra\u0161ov. Jeho potomci pak pou\u017e\u00edvali p\u0159\u00eddomek Lib\u0161tejn\u0161t\u00ed z Kolovrat. Jedin\u00fd kdo z t\u00e9to v\u011btve Kolovrat\u016f na hrad\u011b s\u00eddlil byl ov\u0161em Bed\u0159ich, proto\u017ee v\u011bt\u0161inu \u010dasu za Kolovrat\u016f Lib\u0161tejn spravovali pouze purkrab\u00ed. Ov\u0161em Bed\u0159ich z Kolovrat stejn\u011b jako jeho bratr Hanu\u0161 s\u00eddl\u00edc\u00ed na Kra\u0161ov\u011b byli nep\u0159\u00e1tel\u00e9 husit\u016f a podporovali kr\u00e1le Zikmunda. Samoz\u0159ejm\u011b ne zadarmo, z\u00edskali d\u00edky tomu od kr\u00e1le za 2061 kop gro\u0161\u016f \u0159adu vesnic jako nap\u0159. V\u00fdrov, Ko\u010d\u00edn, Hubenov, B\u00edlov, Ol\u0161any, Brodeslavy a dal\u0161\u00ed. V\u011bt\u0161ina byla z rozhodnut\u00ed kr\u00e1le a s podporou opata p\u0159evedena z majetku plask\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera. Jen\u017ee za tuto v\u011brnost kr\u00e1li je stihla tak\u00e9 odplata a husit\u00e9 je p\u0159i\u0161li ztrestat. Nejd\u0159\u00edve obl\u00e9hali Hanu\u0161ovi hrady To\u010dn\u00edk a \u017debr\u00e1k, ale p\u0159it\u00e1hli v roce 1420 i do t\u00e9to oblasti, kterou vyplenili. O dobyt\u00ed hradu se v\u0161ak pokusili a\u017e o 5 let pozd\u011bji, kdy zna\u010dn\u011b pos\u00edleni s 900 jezdci a 7000 p\u011b\u0161\u00e1ky obl\u00e9hali dva hlavn\u00ed hrady obou bratr\u016f Kra\u0161ov a Lib\u0161tejn. Husit\u00e9 hrad neprody\u0161n\u011b oblehli a nechali ho vyhladov\u011bt. Po sedmi t\u00fddnech byli nakonec oba brat\u0159i Bed\u0159ich i Hanu\u0161 donuceni za\u010d\u00edt vyjedn\u00e1vat. V\u00fdsledkem bylo, \u017ee Kolovrat\u00e9 uzav\u0159eli sm\u00edr v\u00fdm\u011bnou za p\u0159\u00edslib vojensk\u00e9 podpory husit\u016fm. Zachr\u00e1nili hrad Lib\u0161tejn, ale dostali se r\u00e1zem do nemilosti kr\u00e1le Zikmunda, kter\u00fd odvolal v\u0161echna p\u0159ede\u0161l\u00e1 darov\u00e1n\u00ed. Ale oba brat\u0159i ov\u0161em z\u00e1stavu bez zaplacen\u00ed zp\u011bt nevydali. Po bok\u016f husit\u016f se pak Kolovrat\u00e9 \u00fa\u010dastnili n\u011bkolika ta\u017een\u00ed v\u010detn\u011b slavn\u00e9 bitvy u Doma\u017elic 14. srpna 1431. Hanu\u0161 dokonce jako hejtman husitsk\u00e9 j\u00edzdy. P\u0159ekvapiv\u00e9 ov\u0161em je, \u017ee podle z\u00e1pisu ze zemsk\u00e9ho sn\u011bmu p\u0159\u00edvr\u017eenc\u016f kr\u00e1le Albrechta II. Habsbursk\u00e9ho 30. prosince 1437, ji\u017e Hanu\u0161 st\u00e1l op\u011bt na stran\u011b kr\u00e1le, a m\u011bl \u0161irokou podporu \u010desk\u00e9 \u0161lechty, proto\u017ee byl zvolen jako jeden ze \u0161esti p\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed m\u011bli spravovat \u010desk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed po dobu ne\u017e se Albrecht II. Habsbursk\u00fd s\u00e1m ujme moci. To nebylo dlouh\u00e9 obdob\u00ed, proto\u017ee ji\u017e v \u010dervnu 1438 se stal \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem. Nutno dodat, \u017ee jen na n\u011bco v\u00edc ne\u017e rok, jeliko\u017e v \u0159\u00edjnu 1439 um\u0159el ve v\u011bku 42 let.<\/p>\n
Hrad byl tak\u00e9 proslul\u00fdm v\u011bzen\u00edm. Kdy\u017e v roce 1432 Bed\u0159ich zem\u0159el bylo na hrad\u011b 50 v\u011bz\u0148\u016f. Jeho dva synov\u00e9 Jind\u0159ich a Bene\u0161 si d\u011bdictv\u00ed rozd\u011blili se sv\u00fdm str\u00fdcem Hanu\u0161em z Kolovrat a Jind\u0159ich p\u0159enechal Lib\u0161tejn Bene\u0161ovi. Bene\u0161 pak ovl\u00e1dal cel\u00fd kraj. Jeho potomci, konkr\u00e9tn\u011b Jaroslav, prodal hrad Albrechtovi z Kolovrat. Ten byl vynikaj\u00edc\u00ed hospod\u00e1\u0159 a panstv\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159il o 25 vesnic a polovinu m\u011bste\u010dka Kralovic. Po t\u00e9 hrad p\u0159ech\u00e1z\u00ed na Jana a Bernarda z\u00a0Vald\u0161tejna. Jan po smrti sv\u00e9ho bratra panstv\u00ed postupn\u011b rozprod\u00e1val.<\/p>\n
Posledn\u00edmi, kdo na hrad\u011b s\u00eddlil, byli synov\u00e9 Kry\u0161tofa z\u00a0Vald\u0161tejna Jan Vojt\u011bch a Jan Vil\u00e9m, kte\u0159\u00ed se brzy vyst\u011bhovali a hrad pak rychle upadal a ch\u00e1tral. V\u00a0roce 1590 se ji\u017e uv\u00e1d\u00ed jako pust\u00fd a v\u00a0roce 1639 byl vyp\u00e1len \u0160v\u00e9dy.<\/p>\n
Hrad byl postaven na skalnat\u00e9m h\u0159ebenu. Na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b bylo p\u0159edhrad\u00ed odd\u011blen\u00e9 p\u0159\u00edkopem. M\u011bl n\u011bkolik v\u011b\u017e\u00ed, ze kter\u00fdch se zachovala pouze ta severn\u00ed. Mezi v\u011b\u017eemi byl pak hradn\u00ed pal\u00e1c. Pozd\u011bji v 15. stolet\u00ed bylo opevn\u011bn\u00ed pos\u00edleno o dal\u0161\u00ed v\u011b\u017eovitou ba\u0161tu obehnanou n\u00e1spy a p\u0159\u00edkopem a v 16. stolet\u00ed p\u0159ibyla dal\u0161\u00ed ba\u0161ta na v\u00fdchod\u011b. Hrad m\u011bl nakonec 3 v\u011b\u017ee a p\u0159ibli\u017en\u011b 20 obytn\u00fdch staveb v\u010detn\u011b kaple.<\/p>\n
Je to ur\u010dit\u011b zaj\u00edmav\u00e1 z\u0159\u00edcenina, kter\u00e1 stoj\u00ed za n\u00e1v\u0161t\u011bvu.<\/p>\n
<\/p>\n
[\/et_pb_text][et_pb_code _builder_version=“4.24.2″ _module_preset=“default“ min_height=“410.1px“ custom_margin=“||||false|false“ hover_enabled=“0″ global_colors_info=“{}“ custom_padding=“0px||||false|false“ sticky_enabled=“0″]